M. Sedláčková-Serbousková: Vzorník paličkovaných krajek, 1920, UPM
E. Paličková: Prostírání, 1936, UPM
E. Paličková: Záclona, 1947, UPM
Od 28. června do 31. července 2024 jsou v Městském klubu Sokolovna ve Vamberku vystaveny práce XI. Bienále české krajky. Ve stejné budově a ve stejném termínu je k vidění přehlídka prací textilních výtvarníků Radky a Vlastimila Vodákových Textil není jenom krajka. Docent Vlastimil Vodák, pedagog Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby PdF Univerzity Hradec Králové, spolupracuje s řešiteli projektu Vlákna paměti.
S prezentací věnovanou projektu Vlákna paměti. Minulost a současnost vambereckého krajkářství vystoupil 13. června na konferenci Textil v muzeu Vlastimil Havlík. Dvoudenní konferenci (12.-13.6.2024) uspořádalo Moravské zemské muzeum v Brně. Zúčastnili se jí pracovníci paměťových institucí, škol, odborníci z oblasti památkové péče a zájemci o minulost textlnictví z České a Slovenské republiky.
Dne 27.3.2024 vybrali zástupci řešitelského týmu za Univerzitu Hradec Králové projektu Vlákna paměti, Mgr. et Mgr. Klára Zářecká, Ph.D., Mgr. Martina Rejzlová, Ing. Eliška Drabinová, Ph.D., Mgr. et Mgr. Pavel Trnka, Ph.D. a PhDr. Vlastimil Havlík, Ph.D., tři soubory návrhů logotypu projektu a jeho využití v aktivitách a výstupech spjatých s projektem. Posuzovali 26 souborů vytvořených studenty Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby PdF Univerzity Hradec Králové. Studenty vedl při vytváření kvalitních kolekcí MgA. Petr Hůza. Vybrány byly a odměněny budou soubory Víta Ondrouška, studijní program Grafická a intermediální tvorba (1. místo), Lady Novákové, studijní program Textilní design (2. místo) a Adély Pešavové, studijní program Grafická a intermediální tvorba (3. místo). Připojeny jsou fotografie z výběru souborů a soubor Víta Ondrouška.
Dne 14. února 2024 zemřela ve věku 94 let významná textilní výtvarnice, návrhářka, krajkářka, vysokoškolská pedagožka, spolupracovnice projektu Vlákna paměti, profesorka Marie Vaňková. „Dáma krajkářského světa“ za sebou zanechala obsáhlé a hodnotné dílo.
Marie Vaňková-Kuchynková se narodila 11. 03. 1929 v Praze. V letech 1951–1956 studovala v Ateliéru krajky a výšivky profesorky Emilie Paličkové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ještě před absolvováním školy, v roce 1956, nastoupila do n. p. Textilní tvorba, Praha. Po jejím zrušení, v roce 1958, pracovala do roku 1961 v pražském Ústavu bytové a oděvní kultury. V Textilní tvorbě a v jejím nástupci, Ústavu bytové a oděvní kultury, působila jako výtvarník vývoje vzorování, navrhovala pletené výrobky a úplety, krajky a výšivky, záclonoviny a pleteniny pro tovární výrobu. Její návrhy záclonovin byly realizovány v národním podniku Tylex, Letovice, záclonoviny z galonových strojů v Závodech S. K. Neumanna v Krnově. Tehdy a v následujících letech spolupracovala také s družstvem Vamberecká krajka, Vamberk a s pražským Ústředím uměleckých řemesel.
V letech 1961-1994 pedagogicky působila v ateliéru textilního výtvarnictví Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Věnovala se v něm výuce ruční a strojně vyrobené krajky a výšivce. Vychovala několik desítek textilních výtvarnic, příslušnic další generace krajkářek. V letech 1995–1999 byla výtvarnicí Školského ústavu umělecké výroby v Praze. V letech 2002-2008 pedagogicky působila na Katedře výtvarné kultury, v letech 2008-2011 na Katedře textilní tvorby a od roku 2011 do roku 2015 na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
Od počátků tvorby se snažila, aby její krajky zaujímaly v oblasti textilního umění místo svébytných výtvarných děl, a to plošných i prostorových. Dokladem toho je například „Fontána“ z roku 1967, krajkový objekt pro československý pavilon na Expu 67 v Montrealu. Kromě „Fontány“ navrhla pro Expo 67 také hedvábné šaty s krajkovým lemem a slavnostní pokrývku hlavy. Byly vyrobeny v družstvu Vamberecká krajka, Vamberk a jsou součástí sbírky Muzea krajky Vamberk.
Marie Vaňková vytvořila také několik krajkových tapisérií, zúčastnila se i 5. mezinárodního bienále tapiserie v Lausanne (1971), tvořila též textilní miniatury. Věnovala se rovněž výšivce, textilní aplikaci a intarzii.
O krajce mnohokrát přednášela v rámci různých kurzů, seminářů ve školách a v řadě institucí doma i v zahraničí, například v Německu, Belgii, Maďarsku, Dánsku, Rakousku, Španělsku, Švýcarsku. Byla členkou několika výtvarných rad v oblasti textilního průmyslu, pracovala v umělecké komisi pro odívání při Ústředí lidové a umělecké výroby a v umělecké komisi pro textil Českého fondu výtvarných umění. Podílela se na práci výtvarné komise pro výběr textilních výrobků (obor krajka) pro Expo 67 v Montrealu. Od r. 1961 byla členkou Svazu československých výtvarných umělců, později Svazu českých výtvarných umělců a Syndikátu výtvarných umělců.
Výsledky tvorby Marie Vaňkové byly mnohokrát představeny na samostatných i kolektivních tuzemských a zahraničních výstavách. Byly vystaveny na Světových výstavách Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu. Počínaje rokem 1956 se umělkyně zúčastnila více než 100 skupinových výstav v Evropě, Americe, Austrálii. Několikrát se zúčastnila například Biennale Internationale del Merletto v Sansepolcro v Itálii, Minitextile International Contemporary Art Exhibition v Barceloně, Triennial of textile Art a International Biennial of Miniature Textiles v Szombathely v Maďarsku, výstavní přehlídky Textilní konfrontace, pořádané Katedrou výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Mnohokrát vystavovala se Sdružením textilních výtvarníků Praha, jehož byla členkou.
Její práce byly vícekrát oceněny. Například za spolupráci při přípravě československé expozice (krajkářské práce) na Expu 67 v Montrealu získala četné uznání. V roce 1985 jí byla udělena na 2. Mezinárodním bienále krajky v Bruselu za „Systém výuky československé krajky“ Velká cena královny Fabioly, v roce 1986 obdržela na 4. Quadriennale of Arts and Crafts v Erfurtu Diplom za 1. místo. Na 4. mezinárodním bienále krajky v Bruselu v roce 1989 jí byla udělena Stříbrná palička. V letech 2004 a 2022 obdržela Cenu Muzea krajky Vamberk při příležitosti 2. a 10. Bienále české krajky a v roce 2015 u příležitosti 7. Bienále Zlatou paličku.
Marie Vaňková byla i publikačně činná. Napsala například stať o Emilii Paličkové a její škole do sborníku k 11. světovému krajkářskému kongresu, uspořádanému v roce 2004 v Praze.
Práce Marie Vaňkové se nacházejí ve sbírkách několika tuzemských muzeí a galerií, v zahraničí jsou zastoupeny například v Holandsku, Belgii, Německu, Rakousku, Velké Británii, Rusku a v Austrálii.
V listopadu roku 2023 navštívily paní profesorku Vaňkovou v jejím pražském bytě členky řešitelského týmu projektu Vlákna paměti Marie a Zuzana Hromadovy. Vypravily se za ní pro to, aby od ní získaly informace o její krajkářské tvorbě, o její spolupráci s družstvem Vamberecká krajka, Vamberk apod. Paní profesorka jim v přátelské atmosféře sdělila vše potřebné. Rozhovor se odehrával, tak, jak to u ní bylo běžné, v příjemné, tvůrčí atmosféře. Odkaz Marie Vaňkové je třeba zachovat a vycházet z něho.
Vlastimil Havlík
Marie Vaňková: “Rodina”, paličkovaná krajka, barevná a bílená lněná příze, realizace Věra Prášilová, 2015
Marie Vaňková: “Jeden lidský život”, paličkovaná krajka, barevná lněná příze, realizace Věra Prášilová, 2012
Dne 30.1.2024 se v prostorách Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby PdF Univerzity Hradec Králové uskutečnilo jednání řešitelů projektu Vlákna paměti. Zúčastnili se ho řešitelé ze všech týmů, tj. z Univerzity Hradec Králové, pražské Vysoké školy chemickotechnologické a Národního památkového ústavu Praha. Kromě administrativních záležitostí se věnovali například plnění úkolů z harmonogramu projektu, vzájemné spolupráci, mimo jiné při přípravě výstavy Vlákna paměti, Minulost a současnost vambereckého krajkářství (2027) nebo zahraničních studijních cest. Koordinátoři pracovních týmů seznámili účastníky schůze prostřednictvím prezentací také s týmovými aktivitami za uplynulé čtvrtletí.
Zástupci řešitelských týmů Národního památkové ústavu a Univerzity Hradec Králové navštívili 13. prosince 2023 Etnografický ústav Moravského zemského muzea v Brně. Věnovaly se jim vedoucí ústavu PhDr. Petra Mertová, Ph.D. a kurátorka textilní sbírky Mgr. Gabriela Rožková. Řešitele seznámily se zastoupením krajek v textilní sbírce ústavu a s v roce 2022 veřejnosti zpřístupněnou expozicí Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času.
V roce 2022 vyšla, s vročením 2021, přínosná publikace:
DRAGOUN, Bohumír, Sylva DRTIKOLOVÁ KAUPOVÁ, Dana FIALOVÁ, et al. Magdalena Grambová – návrat tváře? Vamberk: Spolek přátel historie Vamberka, 2021, 83 s. ISBN 978-80-908351-1-5.
Cílem vydání publikace bylo shrnout dosud známé skutečnosti o ženě, manželce plukovníka Kašpara Gramba, který sloužil císaři Ferdinandu II. a od roku 1629 vlastnil panství Potštejn, jež bylo po jeho smrti rozděleno na Potštejn, Vamberk a Kostelec. Magdalena Grambová pocházela z Meldeku a zasloužila se o rozvoj paličkované krajky západoevropského, belgického typu na Vamberecku.
Autorský tým, který tvořil kromě výše uvedených autorů R. Futter, J. Hostinský, J. Kšír, C. Moraes, M. Rejzlová, L. Šín, J. Šindelář a Z.Vytlačil, si předsevzal uvedené, tradované informace rozšířit o výsledky svého badání, vyvrátit některá z tradovaných tvrzení, řadu z nich upřesnit.
Práci na publikaci a jejím vydání zajišťovaly Spolek přátel historie Vamberka a Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, finanční podporu poskytly Město Vamberk a Cihelny Kinský, s.r.o. Kostelec nad Orlicí. Iniciátorem badatelských aktivit spjatých s Grambovou byl archeolog a historik Bohumír Dragoun.
Publikace sestává z historické části a části historicko-antropologické, věnované domnělé mumii, respektive lebce Grambové a rekonstrukci její tváře. Je bohatě ilustrována reprodukcemi barevných a černobílých fotografií a kreseb. Je napsána čtivě, má populárně naučný charakter.
Autorskému týmu se podařilo mnohé spjaté s osobností Magdaleny Grambové objasnit, naznačit směr případného dalšího výzkumu. Patří jim za to obdiv a poděkování.
HAVLÍK, Vlastimil. Magdalena Grambová – návrat tváře. Textil v muzeu, 19, 2023, s. 101-103
V roce 2022 uplynulo 130 let od narození a roku 2023 50 let od smrti textilní výtvarnice, krajkářky a pedagožky Emilie Paličkové-Mildeové (5. února 1892–23. července 1973). Rodačka z východočeského Náchoda je považována spolu s Marií Sedláčkovou-Serbouskovou a Boženou Rothmayerovou za zakladatelku moderní české krajky. Krajkářská tvorba Emilie Paličkové je spjata také s oblastí Orlických hor a Podorlicka. Mimo jiné tím, že svoje celoživotní dílo završila souborem paličkovaných pokrývek, vějířů, vyšívaných monofilů a paličkovaného dekorativního pásu pro Světovou výstavu Expo 58 v Bruselu, při jehož realizaci spolupracovala s družstvem Vamberecká krajka, Vamberk. K 130. výročí narození Emilie Paličkové byla v listopadu 2022 uspořádána v Praze konference.
HAVLÍK, Vlastimil. Konference k 130. výročí narození Emilie Paličkové. Textil v muzeu, 19, 2023, s. 97-100
Stránka Aktuality slouží ke zveřejňování nových informací o dění v rámci projektu, například pozvánek na výstavy, konference, workshopy a na další akce.
Konference Krajkářství v Orlických horách a Podorlicku (2022)
Proběhla velmi úspěšná akce:
